PLÁN II. (a)

Klíčové slovo: 6 tříd školy střední (tzv. latinské) - GRAMATICKÁ, FYSICKÁ, MATHEMATICKÁ, ETHICKÁ, DIALEKTICKÁ, RHETORICKÁ, obory učební - gramatika, dialektika, rhetorika, arithmetika, geometrie, hudba, astronomie, fysika, zeměpis, chronologie, dějepis, ethika, theologie, studium věcí (obsahu) a formy, profysika - metafysika a hypofysika, dějepis jako "oko" celého života, NÁSTIN ŠKOLY LATINSKÉ (12-18 let) dle Jana Amose Komenského

NÁSTIN ŠKOLY LATINSKÉ (12-18 let) dle Jana Amose Komenského

Pro tuto školu stanovíme za cíl, aby se čtyřmi jazyky (míněn jazyk mateřský, latinský, řecký a hebrejský) byla probrána úplně celá encyklopedie umění. Totiž aby mladíci (děti), kteří náležitě projdou tyto třídy, stali se:

I. Gramatiky, kteří dovedou všecky vztahy jazykové vyjádřiti dokonale jazykem latinským a mateřským, řecky pak a hebrejsky podle potřeby.

II. Dialektiky, kteří budou uměti dobře definovati, tříditi, dokazovati a důvody vyvraceti.

III. Rhetoriky čili řečníky, kteří budou schopni uhlazeně mluviti o každé látce dané.

IV. Arithmetiky a V. geometry, jednak pro různé potřeby života, jednak že tyto vědomosti zvláště probouzejí a zbystřují ducha k jiným věcem.

VI. Praktickými i theoretickými hudebníky.

VII. Astronomy, zběhlými aspoň v základních věcech, totiž v nauce sférické a vypočítávání kalendáře, poněvadž bez toho slepá je fysika, zeměpis a z veliké části též dějepis.

A to bude oněch velebených sedm svobodných umění, jichž znalost činí podle obecného mínění mistra filosofie.

Aby však naši žáci postoupili výše, musí býti mimo to,

VIII. Fysiky, kteří by znali složení světa, moc živlů, rozdíly živočichů, síly rostlin a kovů, stavbu těla lidského atd., i všeobecně, jak jsou ty věci o sobě, i jak užívati tvorů pro potřebu našeho života., to bude zároveň částí lékařství, hospodářství a ostatních umění mechanických.

IX. Zeměpisci, aby měli v hlavě obraz celého světa, moře s ostrovy, řeky atd.

X. Chronology, kteří by znali střídání století od počátku času podle jednotlivých oddílů časových.

XI. Dějepisci, kteří by dovedli z veliké části vypočísti pamětihodnější změny lidského pokolení, předních království a církve, jakož i různé obyčeje, příhody atd. národův i lidí.

XII. Ethiky, kteří by uměli přesně rozeznávati druhy a rozdíly ctností i nepravostí, nepravostem unikati, ctností se přidržovati, a to, aby znali nejen jich obecné pojmy,

nýbrž i kterak jich užívati v praksi, jako v životě hospodářském, politickém, církevním atd.

XIII. Konečně si přejeme, aby z nich byli THEOLOGOVÉ, kteří by nejen znali základy své víry, nýbrž jich také mohli hájiti z Písem.

3. Když mladíci (děti) ukončí běh všech studií těchto šesti let, přejeme si, aby se stali v tomto všem, ne-li dokonalými (neboť dokonalosti nepřipouští ani mladický věk, poněvadž je třeba

delší zkušenosti, aby theorie byla upevněna praksí, ani není možno vyčerpati v době šesti let oceán vzdělání), ale aby měli aspoň pevné základy nějakého dokonalého vzdělání budoucího. 4. A pro utříděné vzdělávání po šest let bude třeba oddělených šesti tříd, jichž pojmenování, počínajíc od nejnižší mohla by býti tato:

(poznámka: názvy tyto se řídí hlavním předmětem na třídu připadajícím, jak níže rozvedeno. Měl-li by býti udržen Komenského princip koncentrační, musely by se ve všech třídách udržovati všechny obory učebné. Ale převaha jednotlivých oborů nastala by podle praxe Komenského již na škole obecné, jak svědčí názvy učebnic.)

• GRAMATICKÁ.
• FYSICKÁ.
• MATHEMATICKÁ.

IV. ETHICKÁ.

V. DIALEKTICKÁ.

VI. RHETORICKÁ.

5. Proti tomu, že předesíláme gramatickou třídu jako klíčnici, nebude snad nikdo nic namítati: avšak to by se snad mohlo zdáti divno těm, kteří se drží zvyku, tak jako zákona, že klademe dialektiku a rhetoriku tak daleko za reálné vědy.

Neboť dokázali isme již, že mají býti podávány dříve věci (obsah) nežli způsob věcí, totiž látka dříve než forma, a že k dosažení pevného a rychlého prospěchu se hodí jedině tato methoda, abychom totiž se naučili dříve poznávati věci, než máme o nich bystře souditi nebo mluviti

o nich květnatou řečí. Neboť jinak, třeba bys měl pohotové všecky způsoby, jak o nich vykládati a přednášeti, přece, neměl-li bys věcí (obsahu), o nichž máš uvažovati nebo je dokazovati, o čem budeš uvažovati a co budeš dokazovati? Jako nemůže roditi panna neobtěžkaná, tak nemůže rozumně mluviti o věcech ten, komu nebylo dříve vštípeno poznání věcí. Věci samy o sobě zůstanou to, co jsou, třeba se k nim nepřipojuje ani rozum ani řeč, rozum však a řeč obírají se toliko věcmi a na nich závisí, bez věcí buď mizejí, nebo se stávají pouhým zvukem beze smyslu, a to je buď pošetilé nebo směšné počínání. Ježto tedy uvažování a řeč zakládá se na věcech, nutnost sama žádá, aby byl předeslán základ.

6. Že však nauka o přírodě býti má před naukou o mravích, ačkoli u mnohých je t o m u naopak, učení mužové dovodili důkazy. Lipsius ve své Fysiologii píše takto: "Nám by se líbilo mínění vynikajících spisovatelů, a souhlasil bych a hlasoval pro to, aby se vyučovalo na prvním místě vědám přírodním. Rozkoš je z této části filosofie (Komenský užívá slova filosofie v širším významu, než je obvyklo dnes, rozuměje jí znalost věcí lidských a božských)

větší, dovede lákati a poutati; také důstojnost je větší, a lesk její dovede způsobiti podiv., konečně je přípravou a vzděláním ducha, aby s prospěchem mohl poslouchati ethiku".

7. O třídě mathematické mohla by býti pochybnost, má-li jíti za třídou fysickou či před ní? Staří ovšem počínali pozorování věcí studiem mathematiky; (slovo »mathéma« je slovo řecké, pochází od slovesa »manthano« učím se. Znamená tedy učení, Komenský soudí, že tohoto jména se dostalo matematice pro vážnost, jako by matematika byla učením, povzneseným nad ostatní) proto také jim dali jméno učení a Platon nedovolil, aby někdo neznalý geometrie vkročil do jeho Akademie. Příčina toho je nasnadě: ony vědy, které se obírají čísly a velikostmi, spočívají více na smyslu a proto jsou snazší a spolehlivější, shromažďují a upevňují představivost a konečně připravují a podněcují k jiným oborům,

které jsou ještě vzdálenější od smyslu.

8. To je celkem pravda, avšak my jsme tu musili uvažovati ještě o něčem jiném. Totiž 1. my jsme radili, aby ve škole obecné cvičeny byly smysly, a duch, aby byl probouzen smyslnými věcmi, a tudíž také horlivým pěstováním počtářství, naši žáci nebudou tedy již naprosto neznalí. 2. Naše methoda kráčí vždy postupně. Dříve tedy, než se přijde k vyššímu badání o velikostech, bude záhodno vsunouti nauku o věcech konkrétních, o tělesech, a ta má býti stupněm ku podrobnějšímu pochopení oněch abstrakt. 3. My připojujeme k úloze mathematické třídy velmi mnoho z oboru umění, čeho není možno poznati snadno a pravdivě bez nauky o přírodě: proto ji klademe napřed. Avšak, jestliže důvody jiných nebo prakse sama ukáže něco jiného, nechceme se tomu vzpírati. Nyní to stanovíme tak, jak toho

vyžadují naše důvody.

K d y ž se nabude takto (pomocí Předsíně a Brány, jimž přidělujeme první třídu) prostřední znalosti latinského jazyka, radíme žákům předložiti nejvšeobecnější vědu, kterou nazývají první filosofie, obecně však metafysikou, ((meta - to, co je za fysickým, za fysikou) ale podle našeho soudu bylo by správnější ji jmenovati profysikou nebo hypofysikou). Neboť ta má odhalovati první a nejspodnější základy přírody, totiž všechny nutné požadavky, vlastnosti a rozdíly věcí, vedle nejvšeobecnějších pravidel, definicí, zásad, idejí a struktury (Komenský učil, že všechny věci, pojmy, slova vznikly z částí jednodušších, a že způsob tohoto spojení, struktura, se dá vyjádřiti také číselně) všech věcí. Když to poznají, mohou potom uvažovati o všem konkrétním tak, že se to bude zdáti většinou již zcela známým, a že nic nebude připadati zcela nové mimo aplikování všeho všeobecného na konkrétnější. Bezprostředně tedy od toho všeobecna, jemuž by se mohla věnovati doba asi tří měsíců, ať se přejde k bádání o viditelném světě, aby umění přírody (profysika) víc a více se objasňovalo hlavně konkrétními příklady přírody. Toto studium bude tvořiti třídu fysickou.

10. Potom se přejde od jsoucnosti věcí k pečlivějšímu pozorování nepodstatných vlastností věcí, a to jsme jmenovali třídou mathematickou.

11. P o t o m bude žákům předmětem úvahy sám člověk, jakožto pán světa, se skutky své svobodné vůle, aby se učili pozorovati, co podléhá naší moci a vůli, co ne, a kterak všecko má se říditi zákony všehomíra atd. Tomu budou vyučováni ve čtvrtém roce v třídě ethické. Ale tomu všemu ne již pouze popisné pomocí "že", jako se dálo při počátečním vyučování jazykem mateřským, nýbrž pomocí "poněvadž" (i za pomoci latiny), aby již zvykali pozor míti na příčiny a účinky věcí. Vystříhati však se musíme v těchto čtyřech prvních třídách, aby

nebyly uváděny nějaké sporné otázky, poněvadž to chceme zcela ponechati páté třídě, jak následuje.

12. V třídě dialektické tedy, když budou napřed uvedena a vsunuta co nejstručnější pravidla o závěrech, přejeme si, aby byla probírána látka fysiky, mathematiky a ethiky, a aby všecko důležitější, co bývá mezi učenci příčinou sporu, bylo vykládáno teprve zde. Tam budiž uvedeno o tom: Který je původ sporu? Který jeho stav, který klad a protiklad? Kterými důvody pravdivými nebo pravděpodobnými se hájí to neb ono? Potom budiž odhalena mylnost jednoho z tvrzení, podnět omylu, klamnost důvodů, síla důvodů pro pravdivé tvrzení atd., anebo naopak vyrovnání, má-li jedno i druhé tvrzení něco pravdy. Tak se dosáhne jednou a touže prací jednak příjemného opakováni toho, c o předcházelo,

jednak jasného osvětlení toho, čemu nebylo dříve porozuměno, a žáci naučí se tak lehce ustavičnými příklady, t.j. krátkou a účinnou cestou, samému umění činiti závěry, vyhledávati neznámé, objasňovati temné, rozeznávati pochybné, vymezovati všeobecné, hájiti pravdy zbraní pravdy a vyvraceti klamy a konečně pořádati zmatené.

13. Poslední třídou bude rhetorika, v níž má býti prováděna pravá, snadná a příjemná prakse všeho toho, co bylo podáno až dosud, z čehož by se poznalo, že naši žáci se něčemu naučili a že tam nebyli nadarmo. Chceme totiž podle známého výroku Sokratova: "Mluv, abych tě viděl", jazyk těch, jichž ducha jsme dosud vzdělávali hlavně pro moudrost, vzdělati již pro moudrou výmluvnost.

14. Tam tedy budou nejprve znova podány nejstručnější a nejjasnější pravidla výmluvnosti, a pak se přejde ke cvičením, totiž k napodobování kterýchkoli nejlepších učitelů řečnictví. Nesmí se však Ipěti na týchž látkách, nýbrž: odbočovati sluší znova na všecky role pravdy a rozmanitosti věcí, na nivy lidské ctnosti a do ráje božské moudrosti, aby o všem tom, o všem

vědí, že je pravdivé a dobré, užitečné, příjemné a počestné, dovedli také pěkně mluviti, a kde je třeba, také to mocně uplatňovati,

K tomu cíli budou zde již míti vydatné nářadí, totiž pěkné poznání věcí všeho druhu a skoro úplně dostačující zásobu slov, frází, přísloví, památných výroků a příběhů atd.

15. Avšak o tom podrobněji jinde, bude-li třeba., neboť prakse sama od sebe dá ostatní. Pouze toto chci připojiti. Poněvadž jest jisto, že poznání dějepisu je nejkrásnější částí vzdělání a takřka okem celého života, přejeme si, aby dějepisné vyučování bylo rozděleno na všecky třídy tohoto šestiletí, aby naši žáci dobře znali všecky pamětihodné činy a výroky celého minulého věku. Avšak jest si přáti, aby toto studium mohlo býti rozděleno s takovou opatrností, aby nezvětšovalo žákům práce, nýbrž spíše ji usnadňovalo a aby se stalo kořením vážnějších studií.

16. My isme si to myslili tak, že pro každou třídu může býti sestavena zvláštní knížka, obsahující určitý druh dějepisných líčení, totiž aby byl přednášen:

I. v ý t a h z biblické dějepravy,

II. dějiny přírodních věcí,

III. dějiny umění, o vynálezech,

IV. dějiny mravnosti, znamenitější příklady ctností atd.,

V. dějiny obyčejů, o rozmanitých obyčejích národů atd.,

VI. všeobecný dějepis celého světa a předních národů,

zvláště však vlasti: všecko sice stručné, avšak tak, aby nikde nebylo vynecháno nic potřebného.

17. O zvláštní methodě, které jest užívati v těchto školách, řeknu nyní pouze toto: Čtyři veřejné pravidelné hodiny vyučovací mají býti rozděleny tak, aby obě dopolední (po vykonání svaté pobožnosti) připadly té vědě nebo tomu umění, podle něhož je pojmenována třída, první však hodinu odpolední, aby zabral dějepis, druhou pak cvičení slohu, hlasu a ruky podle toho, jak žádá učebná látka každé třídy.

(ještě bude následovat Plán II b - "O akademii" a tzv. "Vyšší škola" dle antroposofie)